Když firmě řeknete, že má pomalý web, obvykle odpoví, že to tak má přece každý. Je to rozumná obrana a dosud se nedala vyvrátit ničím jiným než dojmem. Tak jsme si to změřili.
V srpnu 2026 jsme vzali 386 webů firem, obcí, škol a organizací ze Zlínského kraje, prohnali je jedním měřidlem ve stejném týdnu a k tomu si u každého přečetli, co si stránka sama načítá. Žádná jména, žádný žebříček, jen souhrn. Tenhle článek je jeho převyprávění; celá zpráva včetně metodiky a mezí měření je na webu a čísla v ní se počítají živě, takže se nedají opsat špatně.
Devět z deseti webů je pod hranicí
Pod devadesát bodů spadlo 344 webů, tedy 92 %. Pod sedmdesát, kde už rychlost odrazuje měřitelně, jich je 281, tedy 76 %. Nad devadesáti bodů skončilo dvacet osm webů z celého kraje.
Nejde o jedno číslo v grafu. Medián času, než se na mobilu objeví hlavní obsah stránky, vyšel 9,2 vteřiny. To je měření v laboratorních podmínkách se zpomaleným připojením, tedy simulace mobilu v pohybu, ne wifi v kanceláři. Ale přesně tak k vám zákazník přichází: v autě, na stavbě, cestou z jednání.
Jak dopadl výkon na mobilu
| Popis | Hodnota |
|---|---|
| 90 a víc bodů | 8 % webů |
| 50 až 89 bodů | 76 % webů |
| pod 50 bodů | 16 % webů |
Vysoké skóre ještě neznamená dobrý web
Tady se čekala pointa typu „vzor hodný následování“. Nepřišla. Podívali jsme se, čím se těch osm procent nejrychlejších webů liší od zbytku, a odpověď zní: skoro nic na nich není.
Weby se skóre 90 a víc: medián 193 kB a devět stažených souborů. Čtyři z pěti neběží na žádném rozpoznaném systému. Jsou mezi nimi statické stránky staré řadu let i stránky s jedním nadpisem a telefonem.
Zbytek vzorku: medián 3 014 kB a 64 souborů. Šestnáctkrát těžší a sedmkrát víc souborů, ale taky obsah, fotky, formuláře a e-shopy.
Rychlost je tedy podmínka, ne cíl. Prázdná stránka s devadesáti body zákazníkovi neodpoví na jedinou otázku. Zajímavý je až web, který je rychlý a zároveň má co říct, obsluhuje mobil a splňuje právní minimum. Takových je v kraji pár.
Na čem to běží, o rychlosti nerozhoduje
Skoro se nabízí, že za to může WordPress. Data to nepotvrzují. Rozdíly mezi systémy jsou v mediánu výkonu v řádu jednotek bodů: WordPress 61, Joomla 63, Drupal 60, weby bez rozpoznaného systému 62. Nejvýš i nejníž skončily skupiny o pár webech, kde jedno číslo nic neznamená.
O rychlosti nerozhoduje volba systému, ale to, kdo web postavil a jestli se o něj někdo stará. Ten samý WordPress umí běžet svižně i se plazit, podle toho, kolik se do něj naskládalo doplňků a jestli je někdo aktualizuje.
Co se nedělá, i když nic nestojí
Nejsilnější zjištění nejsou o rychlosti. Jsou o věcech, které se nastaví jednou, nestojí ani korunu navíc a přesto chybí:
- Vynucené zabezpečené spojení. Https má skoro každý, vynucuje ho ale jen 76 webů, tedy pětina. Zbytek se spolehne, že si prohlížeč poradí sám.
- Bezpečnostní hlavičky. 263 webů, sedm z deseti, nemá ani dvě ze základních. Je to jeden řádek v nastavení serveru.
- Zvětšování na mobilu. 104 webů ho pořád zakazuje, takže kdo hůř vidí, si text prostě nezvětší.
- Popisky obrázků. Chybí na 125 webech. Bez nich obsah nepřečte hlasový odečítač a hůř mu rozumí i vyhledávač.
- Souhlas s měřením. 80 webů měří návštěvníky reklamními kódy, aniž by se na cokoliv zeptalo. To není nastavení serveru, to je pokuta čekající na podnět.
Přístupnost dopadla lépe, než se čekalo: medián 85 bodů. Jenže hranici devadesáti bodů překročilo jen 115 webů z 372 změřených, tedy necelá třetina, a od června 2025 je přístupnost pro velkou část firem povinnost, ne bonus.
Laťka leží nízko. To není důvod k posměchu, je to příležitost: stačí web, který se rychle načte, dá se přečíst na mobilu a splňuje právní minimum, a jste v kraji mezi prvními procenty
Co s tím jako majitel firmy
Nemusíte věřit ani nám, ani svému dodavateli. Změřte si web sami, trvá to půl minuty a měří to Google, ne my. Nástroj je na stránce o výběru dodavatele spolu s návodem, jak si tvůrce webu prověřit podle jeho vlastního webu.
A jestli chcete vědět, jak dopadl konkrétně váš web, ve zprávě si ho můžete najít. Rozbor pošleme na e-mail ve vaší doméně, protože je to zjištění o vaší firmě a nikomu jinému nepatří.
Zveřejníte, jak dopadl konkrétní web?
Ne. Ven jdou jen souhrny, žádná jména a žádný žebříček. Firma si svůj výsledek může vyžádat sama a pošleme ho na e-mail ve stejné doméně, jako má měřený web. Konkurent, novinář ani zvědavec se k cizímu výsledku nedostane.
Jak jste vybrali, které weby měřit?
Vzorek jsme poskládali z veřejného katalogu firem ze Zlínského kraje a doplnili z veřejných rejstříků. Není to reprezentativní vzorek celé ekonomiky kraje: převažují firmy, které o sobě dávají vědět, takže spíš ty aktivnější. Kdyby byl vzorek náhodný, čísla by pravděpodobně vyšla ještě hůř.
Není to jen reklama na vaše služby?
Weby děláme, takže zájem máme, a je fér to říct nahlas. Proto je u zprávy metodika i seznam toho, co měření neumí, a proto se všechna čísla počítají z databáze, ne opisují do textu. Kdokoliv si je může přeměřit stejným veřejným nástrojem od Googlu a dojít ke stejnému výsledku.
Znamená nízké skóre, že web nefunguje?
Ne. Skóre je měřítko, ne rozsudek. Pomalý web může firmě přivádět zakázky, jen jich přivede míň, než by mohl, a část lidí odejde dřív, než se stránka načte. Zajímavější než jedno číslo je jeho spojení s ostatními: rychlost, přístupnost, právní minimum a údržba dohromady.